Travelfocus
žádné komentáře

Dobývání jižního pólu a zápas o hrdé prvenství i lidské životy

Dobývání jižního pólu a zápas o hrdé prvenství i lidské životy
zmenšit písmo zvětšit písmo velikost písma vytisknout stránku

O prvenství, kdo jako první na světě dosáhne nejjižnějšího bodu naší planety, se najednou pokoušeli dva muži se svými výpravami. Jeden z nich vyhrál a jako prvý vztyčil vlajku své země na Jižním pólu. Druhý z mužů byl poražen svým sokem i osudem. Prohrál zápolení o dobytí Jižního pólu a prohrál i boj o vlastní život.

 

[Dramatický zápas aneb Jak byl dobyt Jižní pól]

 

Ronald Amundsen byl zkušený norský polární badatel. Jeho prvotním plánem bylo dobýt Severní pól, ale byl předběhnut výpravou Roberta Pearyho. Peary ohlásil dobytí Severního pólu v době, kdy se na výpravu Amundsen teprve připravoval. Rodák z norského Borge se tedy rozhodl své plány změnit a 19. října 1911 vyrazil směrem k Jižnímu pólu, aby jej jako první dobyl a dosáhl světového věhlasu. Tou dobou se o Amundsenově plánu nic netušící Brit Robert Falcon Scott připravoval na zahájení výpravy ke stejnému cíli, která nakonec započala 1. listopadu téhož roku. Obě expedice zvolily pro svou výpravu za prvenstvím jinou taktiku. Jedna z nich přivedla členy výpravy ke kýženému úspěchu. Druhá bohužel dohnala statečné dobrodruhy k tragickému konci.

dobytijiznihopolu

Amundsenova výprava k Jižnímu pólu vyrážela ze základny v Zálivu velryb na Rossově šelfovém ledovci. Jejich cesta vedla napříč Rossovým šelfem k ledovci Axela Heiberga. Trasa vedla přes tehdy nikým neprobádané území. Jako jediný dopravní prostředek dobyvatelům sloužily pouze saně tažené psími spřeženími. Scott se k Jižnímu pólu vydal jinou trasou a zvolil i jiné vybavení. Vyrážel z McMurdova zálivu a kromě psích spřežení si na cestu vzal 19 poníků a 3 motorové saně. Jeho cesta byla o 100 km kratší, ale vedla přes dříve probádané území.

V zápolení dvou mužů a dvou výprav do cíle dorazila první ta Amundsenova. Psalo se datum 14. prosince 1911 když členové výpravy vztyčovali vlajku Norska na nejjižnějším bodu Země. Scott se na své cestě potýkal s velkými potížemi. Koně tvrdé podmínky nepřežili, motorové saně se postupně všechny porouchaly a psů bylo nakonec málo. Svého cíle ale nakonec dne 17. ledna 1912 Scott rovněž dosáhl. Na místě ovšem zažil obrovské zklamání, když uviděl norskou vlajku. To nejhorší Scottovu výpravu ovšem čekalo na zpáteční cestě. Kvůli nepřízni počasí, nedostatečné výbavě a dalším okolnostem bohužel všichni členové výpravy zahynuli. Dnes stojí na Jižním pólu polární stanice, která nese jména obou dobyvatelů – Polární stanice Amundsen-Scott.

 

[Šestý světadíl a tři jižní póly]

 

Antarktida je jeden ze šesti světadílů, jehož existence byla potvrzena až dne 28. ledna 1820 námořním důstojníkem a velitelem ruské výpravy Fadějem Bellinghausenem. Do té doby byla na globech místo šestého kontinentu zobrazována jen rozsáhlá vodní plocha. Antarktida je mezinárodní území a nepatří žádnému státu. Jsou zde zakázány jakékoliv vojenské aktivity a nesmí se zde těžit žádné suroviny. Antarktida je považována za mírové území a jedinými obyvateli jsou vědci a polárníci.

Antarktidu obklopují tři oceány – Indický, Atlantický a Tichý. Plocha Antarktidy je větší než plocha Evropy a je pátým největším světadílem na světě. Povrch Antarktidy je z 95 % tvořen souvislou ledovou vrstvou. Na tomto kontinentu vládnou drsné podmínky, neboť teplota se zde pohybuje zhruba mezi 40 a 70 stupni pod nulou. V současné době je kontinent ovlivněn globálním oteplováním a řídnutím ozonové vrstvy. Klimatické změny jsou patrné na tání ledovců i změnách v živočišné a rostlinné říši.

Na území Antarktidy se nalézá Jižní pól. Překvapivě ovšem není jen jeden, ale jsou hned tři. Kromě toho, který byl označen prvními dobyvateli Jižního pólu (nejjižnější místo na Zemi), existuje také magnetický pól a také pól (bod), kterým prochází zemská osa.

Zdroj: Lottoland

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *