Travelfocus
žádné komentáře

Nový Zéland – zemí Pána prstenů

fotografické portfolio Jakuba Kasla

Hory, louky, jezera...

Vodopády jsou jedním z mnoha přírodních fenoménů země.

Silný vichr ženoucí se z pevniny vyčesával mohutným vlnám hřívy zbarvené podvečerním sluncem.

Impozantní ledovcové „ostny“ mohou být při zřícení extrémně nebezpečné.

Po náročném výstupu je možné zasněženou kalderu vulkánu Ruapehu projed na lyžích či snowboardu.

Když se před námi rozprostřel podvečerní Auckland, architekt věže Sky Tower, která se tyčí nad městem do výšky 328 metrů, sklízel hlubokou úctu.

Horské chaty skýtají úžasné výhledy. Mount Cook (v pozadí) je svojí nadmořskou výškou 3.574 metrů nejvyšší horou Australasie.

Pláž, na které nalezneme Moeraki Boulders, má zcela zvláštní atmosféru. Ve chvíli, kdy odjede poslední autobus turistů a soumrak padne nad hladinu, dostává toto místo téměř mystický náboj.

Cocacolonizace postihla celý svět. Červená reklamní tabule je kontrastem k okolní poklidné, šedo modré náladě.

Tak jako mosty spojují břehy, svatyně člověka s bohem, tak majáky spojují zrádné moře a oceány s bezpečnou pevninou.

Velkolepé scenérie, o kterých se lze bez bázně vyjadřovat v superlativech. Takový je Nový Zéland. Dlouhá exposice zdůrazňuje křivku silnice, vlnící se horskou krajinou.

Velkolepé scenérie, o kterých se lze bez bázně vyjadřovat v superlativech. Takový je Nový Zéland. Dlouhá exposice zdůrazňuje křivku silnice, vlnící se horskou krajinou.

Na hřebenech Fiordlandu se začátkem května objevuje první sníh.

zmenšit písmo zvětšit písmo velikost písma vytisknout stránku

 

Jakub Kasl

Narozen 1972, vystudoval stavební průmyslovku a znalosti v oboru fotografie čerpal na Pražské fotografické škole, odkud však „utekl“ ke studiu do Austrálie. Novému Zélandu předcházely dvě cesty do drsnějších krajů. Podle jeho slov se „potil v africké Kalahari, obával jedovatých hadů, bránil se při ozbrojeném přepadení a jedl v Africe příšerně smradlavé maso. Poté se vydal a s kamarádem na motorce do Sýrie a Jordánska. Cesty to samozřejmě byly fantastické, všechno podstupoval s nadšením, ale když se vracel z vyprahlého Blízkého východu přes jarní šťavnatě zelené Alpy, říkal si, že je na čase vydat se do míst, kde je turista trochu víc hýčkán. Lepší varianta než Nový Zéland snad ani neexistuje. Teď už se pochopitelně těším na nějaké to „strádání“.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *